Sám fakt, že byl Chalkedonským koncilem přijat koncept "Bohočlověka", svědčí o naprostém nedostatku respektu k Písmu a děsivého úpadku církve.

 

Nicejsko - konstantinopolské vyznání se pro křesťanskou církev stalo autoritativním  roku 451 rozhodnutím Chalkedonského koncilu.

"přijal tělo z Marie Panny

a stal se člověkem."

Toto vyznání je v příkrém rozporu s Písmem:

Židům 13, 8 [biblenet.cz] Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.

Jen Kristus, který je jedno s Otcem (J. 10,30), může usednout na pravici Boží (např. Mt. 26,64; Mk. 14,62; Sk. 7; 55,56; Žd. 1,3; 8,1; 10,12; 12,2).

Nicméně "Bohočlověk" vymyšlený lidmi, tedy bytost nikoli absolutní (od absolutnosti ho dělí právě lidská složka), usednout po pravici Boží ani nemůže!!!

*   

Nicméně tímto Chalkedonským koncilem se situace v církvi radikálně mění: 

Kristus byl vytěsněn a nahrazen tzv. "Bohočlověkem" ("pravým Bohem a pravým člověkem"), bytostí nižšího řádu nežli Bůh - tedy BYTOSTÍ NIKOLI ABSOLUTNÍ .

Koloským 1, 19 [biblenet.cz] Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,

Koloským 2, 9 [biblenet.cz] V něm je přece vtělena všechna plnost božství;

Vládce pokoje, Kristus (Iz. 9,5), byl z církve vyhnán a byl užíván jen jako pouhá zástěrka a ospravedlnění imperiální politiky - čímž byl a stále je, URÁŽEN .

Vládce pokoje byl nahrazen "Bohočlověkem", tedy modlou - a každá modla si žádá oběti.

Proto křížové výpravy, genocida albigenských, masakry valdenských a jinověrců, hugenotů, inkvizice, hranice a další zrůdnosti, které zde vypočítávat nebudu. 

To vše se stalo ve jménu "Bohočlověka", nikoli Krista, který je jedno s Otcem (J. 10,30) a který je mj. i Vládcem pokoje (Iz. 9,5), jak je uvedeno výše.

A protože v duchovním světě je třetí vyloučen, musím pak s povinnou otevřeností prohlásit, že tyto zločiny byly páchány v Satanově duchu. 

Jan 10, 10 [biblenet.cz] Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.

Jan 10, 11 [biblenet.cz] Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.

Lukáš 9, 51 [biblenet.cz] Když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, upjal svou mysl k cestě do Jeruzaléma

53 [biblenet.cz] Ale tam jej nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k Jeruzalému.

54 [biblenet.cz] Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?“

55 [biblenet.cz] Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.

56 [biblenet.cz] Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“ A šli do jiné vesnice.

Toto konstatuji jako holý fakt, který nelze smazat.

ecr

Oprava názvu odstavce nacházejícího se přibližně uprostřed článku.

Doplněný odstavec má vypadat takto:

Jan 5, 22 [biblenet.cz] Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,

Podle rouhavého konceptu by bylo lidstvo souzeno "Bohočlověkem", tedy bytostí menší než Bůh; tedy člověk by vlastně soudil sama sebe. 

A takový soud, nutně zatížený lidskou složkou ani zdaleka nedosahující Boží kvality, by do spravedlivého soudu Božího měl opravdu hodně, hodně daleko.

ecr

1. Z tohoto světa odešel ve 33 letech. Takže si užil lidské tělo, když je mladé, krásné, silné, zdravé. Vono je takové fajn tělo až do 40, 45. Ale potom se to začne pomalu sypat. Bůh, který se vtělil do těla Ježíše, tedy dost včas z něho utekl. Neužil si chátrání, nemocí, stáří. 60, 70, 80, 90... To je trošku zbabělost. Nedávno byl v TV film - Stáří není pro sraby. A je to pravda. Vím, že tu jsou na granosalis starší lidi než já. Starší o generaci. Tedy ve věku mých rodičů. A já před nimi smekám klobouk. Že to nezabalili a stále žijí. To myslím naprosto vážně. Přežívat v těle, které už zdaleka nefunguje jako to tělo kdysi v mládí - to vyžaduje každodenní zápas. Ještě jednou - vyjadřuji obdiv ke starším lidem, jak se statečně popasují s životem. Zejména k těm, co mají chronické nemoci apod. Pořád bojují a drží se obdivuhodně. No a to Ježíš nedokázal. Utekl z tohoto světa v době, kdy měl tělo plně funkční a nepředvedl, jak se popasovat s obtížemi. Takže jakýpak je to plnohodnotný vzor? Není! 

2. Ježíš věděl, že je božské podstaty a nemůže tedy skutečně umřít. Takže se mu nedivím, že uklidňoval svoje učedníky, aby ho nechránili před soudem a popravou. Kdybych věděl, že znovu ožiju a dokonce už nebudu v hmotném těle, ale budu se moci přesouvat volně v prostoru a nabydu zpátky božské superschopnosti, tak bych se i těšil. Tak jaképak umírání? To je upgrade, transfer do nesrovnatelně vyššího levelu. 

3. Pokud byl Ježíš bohem, tak mohl mít omezené libido, nebo spoustu funkcí těla upravených tak, aby byl méně "živočišný" a více nadpřirozený. A to není fér a nedá se uvádět jako příklad, jako vzor. Když měl hlad, tak si něco vykouzlil, když měl chuť na víno nebo jeho kámoši, tak jim vyčaroval víno, měl kouzelnou ošatku, z té v pohodě nakrmil 5 tisíc lidí najednou atd. Chození po vodě, schopnost utišit bouři, když není vhod atd. Prostě měl nefér výhody proti běžným lidem. 

Ježíš se nedá použít jako vzor a nedá se jít v jeho šlépějích, stejně jako želva nikdy nemůže závodit v běhu s gepardem. 

Však v Biblii sa jasne píše, že Ježiš je aj Boh aj človek v jednej osobe. To nie je žiaden rímsko-katolícky konstrukt, lebo je to viera všetkých kresťanov aj bez Ríma, ty popleta.

Ale keďže neveríš Biblii, to je pak s tebou ťažké... A tie tvoje "akože argumenty" sú naozaj smiešne.

Pán Ježíš Kristus je, vždy byl a bude Bohem, Božím Synem. Tento Syn se stal Božím způsobem nadpřirozeně člověkem, narodil se jako člověk a žil jako člověk - s jediným rozdílem oproti všem lidem - nikdy nezhřešil, nebyl v Něm hřích jako ve všech ostatních lidech, kteří jsou Adamovými potomky.

Když Bůh učinil člověka jako muže a ženu, stvořil je jako stvoření podle Božího druhu, nikoli jako ostatní tvory, které stvořil svým Slovem podle jejich druhu. Stvořil člověka ke svému obrazu a podle své podoby pro sebe, aby byl skrze člověka vyjádřen, jako nádobu, jejímž obsahem měl být Bůh jako život člověka. Adam kvůli své neposlušnosti byl k tomuto účelu nepoužitelný, nezpůsobilý a stejně tak jeho potomstvo.

Proto Bůh poslal na svět svého vlastního Syna jako posledního či druhého Adama, aby prvního Adama nahradil a aby Jeho potomstvo učinil způsobilým k původnímu účelu, k němuž stvořil prvního Adama, jehož Mu satan poškodil a poničil takříkajíc k nepotřebě.   

Vzhledem k tomu, že Pán Ježíš Kristus je plně Bůh a plně dokonalý člověk, stal se ve své smrti a vzkříšení Bohočlověkem, tzn. člověkem, který má jak Božskou, tak lidskou přirozenost - ovšem v případě člověka nikoli s Adamovskou přirozeností, nýbrž také s Božskou nebo Božskolidskou přirozeností. A jako takový Pán Ježíš Kristus plodí znovuzrozené lidi jako boholidi, mající tentýž život a tutéž přirozenost jako On - plně Božskou a dokonale lidskou, která je vyjádřením Boha v člověku a skrze člověka, který nežije svým vlastním adamovským přirozeným životem, nýbrž Božím svatým dokonalým životem, který mu byl v Kristu skrze Ducha Svatého dán právě proto,  aby byl vyjádřením Boha a zastoupením Boha v Boží vládě na zemí a vším živým stvořením na zemi.

Toto je, zdá se, stále tajemstvím pro většinu lidí, včetně mnohých křesťanů; tajemstvím, které nelze přirozenou lidskou myslí pochopit, neboť je to pro ni nemožné. Nicméně je to pravda, která autoru tohoto článku zjevně uniká a k jejímuž pochopení potřebuje svou mysl proměnit v mysl Kristovu, v mysl Krista, pro Něhož to samozřejmě žádným tajemstvím není.

Tož tak. 

1) Kristus neni jenom Buh s nami, on je i Syn Cloveka. Krome mesiaskeho titulu z Daniela toto souslovi v semitskem chapani znamena: "Clovek jako poleno." Nebo, jak rika vyznani viry: Dokonalý člověk.

2) To, že se Slovo stalo tělem, neznamena, že to Slovo se jakkoliv změnilo. Ano, Kristus je porad stejny. Ale on "prijal zpusob sluzebnika." Neprijal nejaky jiny charakter, ale jinou sluzbu. Byt se rika, že saty delaj cloveka, tak ani my se vlastne nijak nezmenime, když si vyslečeme slavnotni oblek a oblečeme si monterky a jdeme delat neco manualniho.  

Charakter Krista je stejny. Pred vtelenim i po nem. JIny je pouze sat. A vlastnosti toho satu. Sako se nebere do dílny, monterky se neberou do divadla. 

S tím nadpisem se dá souhlasit.

Ovšem vše ostatní jsou totální bláboly, popírání Písma, popírání slov Ježíše i apoštolů.

Ježíš nebyl a není Bohočlověk. Nikdo jako Bohočlověk neexistuje.

Ježíš je člověk, ve kterém přebýval Bůh. Bůh skrze Něho konal. Ježíš byl a je nástrojem Boha, služebníkem Boha.   Bohem Pomazaný.

Stručně a jasně to Pán Ježíš říká například zde :

   

Kdyby se tito lidi podívali na řeckou mytologii a jejich bohy, nebo na filmy Marvel studia, tak by zjistili, že mezi stupněm Bůh a člověk v literatuře i filmech existuje spousta přechodových stupňů. Je ti spíše škála, kontinuum. Třeba Thor. Spíše člověk, ale někdy bůh. To samé řečtí bohové. Ale spousta nadpřirozených postav z různých pověstí, legend atd. 

A tady pobožní lidi se mlátí dokola verši z bible, přičemž nechápou, že tuto psalo hafo lidí a každý si představoval status Ježíš trochu jinak. Je normální připustit kompromis. Tedy, že Ježíš byl něco mezi a měl z každého trochu. Už na zemi byl superman a spíše nadpřirozený než přirozený. No ale ty další věci, co má údajně umět dneska, už ukazují spíše na božské nadání a kompetence. Viz soud s lidmi, všudypřítomnost, všemohoucnost stejně jako Jehova. Takže na stupnici mezi člověkem (1) a bohem (10) byl Ježíš jako mimino a dítě člověk, tedy 1, pak začal mít nadpřirozené schopnosti, chození po vodě, utišení bouře, krmení tisíců lidí z ničeho, atd. Viděl do hlavy Samařské ženy. To se dostal na level někde uprostřed mezi člověkem a bohem. Někde na číslo 4 - 5 na stupnici od jedné do deseti. No a pak po znovuobžinutí, jak lítal do oblak, tak to už s člověkem nemá moc společného, to je spíše někde na stupnici u čísla 8 -9. Na desítku se asi nedostal, to si zřejmě Jehova rezervoval pro sebe. I když všechnu práci v NZ dělá Ježíš. Jehova se jaksi stává přebytečným. Vypadá to, jako by zestárnul a už se mu nechtělo kralovat, vladařit, tak přenechal kompetence svému synkovi. 

Ve světě fikcí, esoteriky, nadpřirozena a pohádek je možné všechno. Každopádně status Ježíše se podle bible měnil, ale nyní, už dávno po ukřižování a znovuobživnutí v upgrade formě s nebývalými superchopnostmi to už s člověkem fakt nemá moc společného. Pouze člověkem nikdy nebyl, leda jako mimino. I když asi ani tehdy a postupně se jeho status zvyšoval do podoby, co  měl údajně předtím, než se narodil. Převládá to nadpřirozeno nad přirozenem. Člověčenské, fyziologické toho na postavě Ježíše moc není. Převládá to nadpřirozené, proto je více bohem než člověkem. Už nesplňuje parametry člověka. 

Podobně jako když nějaké auto má dvoulitrový motor, kožená sedadla, trojúhelník v kruhu a stojí to dva miliony, tak to bude spíše mercedes než trabant. Asi nejvíce legrační je ta úporná snaha mimima a rosmana přesvědčit ostatní pobožné, že to byl jen trabant.... Přitom tolik signálů, vlastností ukazuje na to, že to spíše je mercedes než trabant....

Zaujímavé, že Eleazar NIKDY neodpovie ani nepredloží argumenty na tvrdenie Biblie, že

Ten, kdo snižuje Syna na úroveň Bohočlověka, či pouhého člověka, nemá v úctě ani Otce. 

Je tedy nevěřící!

Nestvořený člověk, tedy člověk bez hříchu, neexistuje!

Jan 1, 14 [biblenet.cz] A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.